Jak vypadá projekt snižování hluku od prvního měření po záruční výsledky?
Rozhovor s Filipem Hankerem, ředitelem divize snižování hluku v Asseco CEIT
Žilina, Slovensko. 4. srpen 2026
Mnoho firem ví, že mají problém s hlukem. Méně už vědí, co všechno obnáší jeho skutečné řešení. Filip Hanker, ředitel divize snižování hluku v Asseco CEIT, nám krok za krokem odhalil, jak vypadá celý proces — od prvního telefonátu až po závěrečné měření, které potvrdí, že výsledek odpovídá slibu. Rozhovor je určen každému, kdo se ptá: „Dobře, chceme to řešit — ale jak to vlastně funguje?“
Filipe, když vám firma zavolá poprvé, co se obvykle dozvíte hned v prvním rozhovoru?
Většinou slyším jednu ze tří vět: „Máme audit a potřebujeme to vyřešit rychle,“ nebo „Zaměstnanci si stěžují a nevíme, co s tím,“ nebo „Chceme se na to podívat, než se stane něco horšího.“ Každá z těchto situací je jiná, ale první rozhovor má vždy stejný cíl — pochopit, s čím máme co do činění. Ptám se na typ provozu, jaké stroje používají, kolik zaměstnanců je vystaveno hluku a zda už měli nějaká měření. Z toho dokážeme odhadnout rozsah a navrhnout další postup.
Co následuje po tomto úvodním rozhovoru? Kdy přicházíte fyzicky do provozu?
Obvykle velmi brzy — ideálně do jednoho až dvou týdnů od prvního kontaktu. Před návštěvou si vyžádáme základní dokumentaci, pokud existuje — výkresy provozu, seznam strojů, případně starší měření hluku. To nám pomůže přijít připraveni. Samotná první návštěva je kombinací prohlídky a úvodního posouzení — chodíme po provozu, posloucháme, sledujeme, kde lidé pracují, jak jsou rozmístěny stroje, kde jsou kritická místa. Je to jako detektivní práce — hledáme stopy dřív, než vytáhneme měřicí přístroje.
dokud problém nevyřešíme.“
Jak probíhá samotné měření hluku? Co konkrétně děláte a jak dlouho to trvá?
Měření provádíme certifikovanými zařízeními přímo v reálných provozních podmínkách — tedy za plné výroby, ne když stroje stojí. To je klíčové, protože hluk v prázdné hale je úplně jiný než hluk během běžné směny. Měříme hladiny hluku na pracovních místech zaměstnanců, ale i v různých částech provozu. Výsledkem je akustická mapa — přehledná vizualizace toho, kde je hluk nejvyšší, odkud pochází a jaké frekvence dominují. Délka měření závisí na velikosti provozu — od několika hodin až po celý pracovní den.
Zmiňovali jste akustickou kameru — jak ji využíváte přímo během diagnostiky?
Akustická kamera je nástroj, který nám výrazně zkracuje čas diagnostiky a zvyšuje její přesnost. Funguje na principu kombinace mikrofonního pole a vizuálního zobrazení — v reálném čase vidíte barevnou mapu zvuku promítnutou přímo na obraz provozu. Okamžitě vidíte, který konkrétní komponent stroje je zdrojem problému — zda je to převodovka, ventilátor, hydraulika nebo něco jiného. Bez akustické kamery bychom museli testovat jednotlivé zdroje postupně, což zabere mnohem více času. S ní to zjistíme za minuty. Klienti to vždy vnímají jako velký „aha moment“ — poprvé v životě vidí, odkud jejich hluk skutečně pochází.
Co následuje po analýze? Jak navrhujete konkrétní řešení?
Po analýze připravíme technickou zprávu, která obsahuje výsledky měření, identifikované zdroje hluku a návrh řešení s odhadovaným efektem každého opatření. Řešení navrhujeme vždy hierarchicky — nejdříve se snažíme eliminovat hluk přímo u zdroje, což je nejefektivnější přístup. To může znamenat úpravu stroje, izolaci vibrací, výměnu opotřebovaných komponentů nebo optimalizaci procesu. Pokud to nestačí, přecházíme na řešení na trase šíření hluku — akustické kryty, zábrany, absorpční materiály. Každé navrhované opatření má definovaný očekávaný efekt v decibelech a odhadovanou cenu.
Jak zapojujete do procesu samotného klienta — má možnost zasahovat do návrhu řešení?
Absolutně ano — a je to pro nás důležité. Technická zpráva s návrhy řešení je vždy základem pro společnou diskusi, nikoli závěrečným verdiktem. Klient zná svůj provoz lépe než my — ví, co je technicky realizovatelné, kde jsou provozní omezení, jaké jsou plány na rozšíření nebo rekonstrukci. Tyto informace zásadně ovlivňují výběr řešení. Například pokud víme, že stroj bude za rok vyměněn, nemá smysl do něj investovat nákladné úpravy — řešíme to jiným způsobem. Výsledný návrh je vždy produkt společné dohody, nikoli jednostranného rozhodnutí.
Jak zajišťujete, že implementace řešení co nejméně naruší výrobu?
To je jedna z věcí, kterou řešíme hned od začátku — ne na konci. Už při návrhu řešení myslíme na to, jak ho realizovat s minimálním dopadem na výrobu. Většinu prací dokážeme naplánovat na plánované odstávky, víkendy nebo noční směny. Pokud je nezbytné přerušit výrobu, předem definujeme přesný harmonogram, aby to klient mohl zakomponovat do svého plánování. Kromě toho všechna naše řešení navrhujeme tak, aby neomezovala přístup ke strojům pro běžnou údržbu, nezasahovala do ventilace a nesnižovala bezpečnost pracoviště. Hluk řešíme, ale ne za cenu nových problémů.
Co když se ukáže, že během realizace narazíte na nečekaný problém nebo komplikaci?
Stává se to — výroba je komplexní prostředí a ne vždy je vše předvídatelné. Například se může ukázat, že za primárním zdrojem hluku se skrývá sekundární problém, který jsme při analýze neviděli. V takovém případě komunikujeme s klientem okamžitě, transparentně a navrhujeme řešení. Nikdy neskrýváme komplikace a nevymýšlíme výmluvy. Právě proto, že přebíráme odpovědnost za výsledky, máme i motivaci tyto situace řešit rychle a správně — ne je přehlížet. Důvěra klienta je pro nás cennější než krácení nákladů na úkor kvality.
„Nezačínejte od ceny, začněte od skutečného stavu.
Dokud nevíte, co se ve vašem provozu opravdu děje, každé číslo je jen odhad.“
Kdy a jak probíhá závěrečné ověření výsledků?
Po dokončení implementace provedeme závěrečná měření stejnou metodikou jako úvodní analýza — tedy za plné výroby, na stejných místech, se stejnými certifikovanými přístroji. Výsledky porovnáme s původním stavem a s definovanými cíli. Klient dostane závěrečnou zprávu, která dokumentuje dosažené snížení hluku na každém měřeném místě. Tato zpráva je zároveň podkladem pro interní audity, legislativní dokumentaci nebo komunikaci s inspekcí. Jednoduše řečeno — máte černé na bílém, co bylo dosaženo.
Co se stane, pokud se nedosáhne dohodnutých výsledků?
Tehdy zůstáváme na pracovišti, dokud problém nevyřešíme. Toto není jen fráze — je to součást našeho závazku vůči klientovi. Pokud měření ukážou, že jsme nedosáhli dohodnutých cílů, analyzujeme příčinu a navrhneme doplňující opatření. Klient neplatí za snahu — platí za výsledek. Právě toto odlišuje skutečně odpovědný přístup od standardního poradenství, kde konzultant odejde s reportem a výsledky jsou na klientovi. My za výsledky ručíme a podle toho také jednáme.
Jak vypadá typická časová osa projektu — od prvního kontaktu po závěrečnou zprávu?
Pro jednodušší projekt to obvykle vypadá takto: první kontakt a úvodní rozhovor, do dvou týdnů návštěva provozu a měření, do dalšího týdne technická zpráva s návrhy, poté společná diskuse a odsouhlasení řešení, následně realizace — ta trvá podle rozsahu od několika dní po několik týdnů, a nakonec závěrečná měření a zpráva. Pro komplexní projekty ve velkých provozech s více zdroji hluku může celý cyklus trvat několik měsíců. Ale vždy se snažíme být konkrétní v harmonogramu — klient musí vědět, co ho čeká a kdy.
Spolupracujete i s jinými dodavateli nebo subdodavateli, nebo je vše interní?
Většinu prací realizujeme vlastními kapacitami, což nám dává kontrolu nad kvalitou a harmonogramem. Při specifických konstrukčních prvcích — například výroba akustických krytů na míru — spolupracujeme s ověřenými partnery. Klient však vždy komunikuje jen s námi, má jediného kontaktního partnera a my neseme odpovědnost za celý projekt včetně subdodávek. Žádné „to je problém našeho dodavatele“ — to u nás neexistuje.
Liší se váš přístup pro malé firmy oproti velkým korporacím?
Metodika je stejná — měření, analýza, návrh, realizace, ověření. Co se liší, je rozsah, tempo a způsob komunikace. Ve velké korporaci máme obvykle více stakeholderů, formálnější schvalovací proces a větší důraz na dokumentaci. V menší firmě rozhodování probíhá rychleji, ale zase majitel nebo manažer musí vidět jasnou ekonomickou návratnost, protože každá koruna se počítá. Naším cílem je v obou případech totéž — přinést měřitelný výsledek s přiměřenými náklady. A to, že pracujeme stejně s automobilkou i se strojírenskou dílnou o padesáti lidech, nás baví.
Poskytujete i dlouhodobou podporu po ukončení projektu?
Ano, a je to něco, co stále více klientů oceňuje. Hluk není statický problém — provozy se mění, stroje se opotřebovávají, přidávají se nové linky. Proto nabízíme i pravidelná kontrolní měření, která pomáhají udržovat dosažené výsledky a včas zachytit nové problémy dřív, než se stanou kritickými. Je to vlastně preventivní akustická údržba — stejná logika jako u preventivní údržby strojů. Ti, kdo to dělají, mají mnohem méně překvapení a mnohem nižší náklady na řešení problémů v budoucnu.
Co byste poradili firmě, která se právě rozhoduje, zda do řešení hluku jít — a jak na to?
Řekl bych: nezačínejte od ceny, začněte od stavu. Dokud nevíte, jaká je skutečná situace ve vašem provozu, jakékoli číslo je jen odhad. Právě proto jsme vytvořili Kalkulačku hlukového rizika — za pár minut získáte orientační obraz o tom, kde stojíte. A pokud chcete jít hlouběji, první konzultace s námi je bezplatná a nezávazná. Přijdou k vám lidé, kteří to dělají každý den, podívají se na váš provoz a řeknou vám na rovinu, co vidí. Bez prodejního tlaku, bez zbytečných komplikací. Jen fakta a konkrétní návrh, jak dál.